Chmurná balada o bílé paní Anežce 
(Píseň jarmareční-Peťous)
1)
G D Emi C G D G
Pán z rodu Berků zvaný Chval, hrad Lipý stavět dal.
C G Ami Emi A D
Byl rytíř bojem protřelý že blbci ten hrad odstřelí,
G D Emi C G D G
toho se věru rytíř Chval nikdy nenadál.
2)
Já příběh vám chci vyprávět z úplně jiných let.
V ten čas urozená dcerka Anežka ze Šternberka
získala město a jakbysmet hrad Lipý k němu hned.
3)
O její kráse kde kdo pěl, žádný však neuspěl.
Až jednou jezdců družina, co vedl Zikmund z Děčína,
zastavila se ve městě, že jedou k nevěstě.
4)
Zikmund ji lásku sliboval prý se zamiloval
a tak ta dívka spanilá, mu na lep snadno skočila.
Když dá ji srdce na dlani, k čemu je váhání.
5)
No co bych vám měl vyprávět, svatba byla hned.
Už na svatební hostině měl ženich jinou na klíně
Kámen se musel zastydět, jak začal podvádět.
6)
A tak nešťastná Anežka, jak ví se do dneška.
Vyskočila z hradní věže a zůstala pod ní ležet.
V bělostném hávu nevěsty, dole u cesty.
7)
Tak Zikmundovi z Děčína hrad padl do klína.
Při povodni,hladomoru, zamkl se na věž,nahoru.
Že lid nepustí do domu, nedá nic nikomu.
8)
Tam hodoval,spal v semiši, zapomněl na myši.
Myši se vodě vyhnuly, do věže k němu vtrhnuly.
Těžko se tomu uvěří, snědli ho k večeři.
9)
Jen bílá paní Anežka tam bloudí do dneška.
Když někdo páchá nepravost, shodí ho pod kamenný most.
Ztrestá každého hříšníka, krále či chasníka.
10)
Šel jsem Zámeckou ulicí za noci k Ploučnici.
Najednou bác a stojí tu, dívenka v bílém hábitu.
Jestli máš čisté svědomí, neboj se pohromy.